Petr - krétská dovolená říjen 2015
Na Krétu do Heraklionu jsem dorazil 4. října ve 23:45. Z letiště do města už nic nejelo (kromě drahých taxi), tak jsem tam proklimbal v letištní hale noc.
Ráno jsem prvním autobusem dojel do města a odtud do Rethymno, kde jsem přestoupil na bus směr Vrysses, odkud jsem mohl pokračovat dalším busem do Sfakie, ale potkal jsem nějaký německý pár a společně jsme si do Sfakie zaplatili taxíka (pro mě 5 Eur). Celkem tedy otravná anabáze, kterou jsem si mohl ušetřit, kdybych měl letenku do Chanie. Příště už jedině do Chanie. Do Sfakie jsem dorazil kolem jedné, dal si tam espresso freddo a hned jsem vyrazil po E4 směr Sweet Water Beach, Loutro a večer jsem došel do rokle Aradhéna docela vyčerpaný, protože jsem byl po probdělé noci a vedro bylo přímo k zalknutí. Tam jsem postavil stan dle tvé rady v ústí rokle a spal jsem jako zabitý skoro 10 hodin.
Další den jsem se vydal kolem 9:00 vzhůru roklí, až jsem dorazil do vesničky Aradhéna (u mostu přes rokli), kde jsem u jednoho stavení dočerpal vodu a šel pak po silnici dál směrem západním do osady Agios Ioannis. Tam jsem si dal výborný řecký salát a pokračoval k jeskyni Kormokopou. Na půl cesty k jeskyni jsem se utábořil (byla nádherná teplá noc).
K té jeskyni jsem dorazil brzo po ránu. Stejnou cestou jsem se pak vracel a na půl cesty k vesnici Agios Ioannis jsem ještě odbočil k vyhlídce Papakefala, odkud byl nádherný výhled na Libyjské moře a pláž Agios Pavlos, můj další cíl cesty. Od vyhlídky jsem dál pokračoval zpět k Agios Ioannis, kde jsem si opět v tamním hostelu opět dal salát k obědu a potom jsem dál sestupoval k moři k Agios Pavlos a ten den jsem skončil v Agia Roumeli v kempu zadara.
Následující den jsem nechal věci ve stanu a brzy ráno jsem se vydal na lehko roklí Samária nahoru. Cesta až na konec mi zabrala asi 3 hodiny. Asi do půlky cesty jsem nepotkal ani živáčka, ale pak se začali rojit davy lidí a prvomájový průvod pokračoval, až jsem konečně dorazil nahoru ke vstupu s pokladnou. Tam jsem si dal v místním bufetu svačinku a ještě jsem se tam asi hodinu a půl poflakoval po okolí a kolem 13:30 jsem vyrazil zpět Samárií do Agia Roumeli. V tuto dobu už autobusy nechrlí další davy, takže jsem šel téměř sám celou cestu zpět. Do Roumeli jsem došel asi v 7 večer a myslím, že už Samárie už bylo dost. Je sice pěkná, ale dost profláknutá.
Další den jsem dopoledne strávil opět v Agia Roumeli v kempu „údržbou“. Něco jsem si přepral, oholil se, nakoupil a kolem 14:00 jsem se vydal dál po E4 dosti těžkým terénem a opět ve vedru směrem Domata Beach. Táhnul jsem sebou téměř 5 lit. vody, což tuto náročnou cestu činilo ještě obtížnější. Opět byl tvůj odhad správný, na pláž Domata jsem dorazil asi po 4 hodinách. Ale myslím, že ta námaha stála za to. Pláž je skutečně nádherná. Spal jsem nad pláží v borovém háji a opět byla krásná teplá noc. Z mého tábořiště byla pěkná vyhlídka na pláž a moře. Nikdy jsem ještě neviděl tak jasně mléčnou dráhu (na obloze totiž nebyl Měsíc), dokonce se i slabě odrážela od klidné mořské hladiny.
Další ráno jsem dal koupel v teplém moři a pokračoval dál po E4 směr Sendoni, kde jsem ale vodu neobjevil. Byla pouze v korytech pro dobytek, z hadice jsem ji nikde vytékat neviděl a nikoho jsem tam nenatrefil, abych o ni mohl požádat. Měl jsem ale ještě skoro 2 litry a tak jsem pokračoval dál s tím, že budu vodou šetřit. Došel jsem k ruinám pevnosti Pikilassos, ale z důvodu ušetření vody a času jsem vynechal odbočku na vyhlídku Agios Nikolaos, čehož jsem posléze litoval, neboť jsem objevil nedaleko od té ruiny pramínek, kde jsem mohl opět dočerpat zásoby vody (jmenuje se Voukilasis). Kolem 17:00 jsem byl v Sougii, ale ta mě docela zklamala. Místa na stan by se našla, ale bylo tam dost lidí a tak jsem se rozhodl, že budu pokračovat a došel jsem až do údolí Lissos. Sotva jsem tam dorazil, už se začalo smrákat a akorát jsem stačil postavit stan dle tvých rad na místě nad kostelíkem. Navečer ale začal foukat silný vítr od moře a celou noc mi to mlátilo se stanem, tak jsem se moc nevyspal.
Další den se zatáhlo, pěkně to foukalo a vypadalo to na déšť. Naštěstí spadlo jen pár kapek a pak se začala obloha projasňovat a vrátilo se slunečné počasí. Vítr ale už neustal. Byla neděle večer a svoji pouť jsem zakončil v Palaiochoře. Tam jsem přespal v kempu za 8 €, což bylo jediné, co jsem tu (na Krétě) zaplatil za nocleh.
Ráno jsem se zbalil, prohlédnul jsem si Palaiochoru a ve 12:00 jsem odjel autobusem nejprve do Chanie a pak do Heraklionu. Letadlo mi letělo až následující den v 11:25. Noc jsem strávil v Irakliu v parku na lavičce a kupodivu jsem se docela prospal.
A jsem po 9 dnech putování po tomto nádherném koutu jižního pobřeží opustil Krétu s příjemným počasím, abych se ve 13:10 vrátil do šedivé a studené reality u nás doma. Po celou dobu bylo na Krétě krásné počasí, kromě soboty, kdy se na půl dne objevily mraky a spadlo pár kapek, bylo jasno a teplo.
Takže pokud mám hodnotit, byl to zdařilý „trek“ a už se těším, že budu plánovat další, protože na Krétě je ještě mnoho možností a určitě se tam zase budu chtít brzy podívat.
