Jdi na obsah Jdi na menu
 


Geografie; Podnebí

Kréta je 4. - 5. největší ostrov ve Středozemním moři. Je součástí mohutného podmořského hřebene, táhnoucího se jihovýchodně z poloostrova Peloponésos přes ostrovy Kithéra a Antikithéra. Na Krétě se směr pohoří obrací na východ, aby pak severovýchodně, přes ostrovy Karpáthos a Rhodos, dospěl na pobřeží Malé Asie jižně od tureckého Bodrumu. Druhý takový podmořský masív, z něhož jsou vidět také jen nejvyšší partie v podobě ostrovů, se táhne o něco severněji, zhruba od Athén a ostrova Euboia, a přes Kykladské ostrovy, Jižní Sporády a Dodekanissy se také dostává k Malé Asii, zhruba mezi ostrovem Sámos a tureckým Bodrumem. Celá oblast je tektonicky aktivní, i když - vyjma ostrova Théra – se vulkanická činnost přímo nevyskytuje.

 

Obrazek

Údaje o rozloze ostrova se dost liší, protože celkem tři zdroje - starý průvodce nakladatelství Olympia (1976), novodobý Baedeker (1992) a nejnovější z nich průvodce Kletr (1997) - udávají každý jiné číslo, lišící se až o stovky km2, v rozmezí 8250 - 8550 km2. Ostrov je protáhlý v západovýchodním směru, s rozměry přibližně 260 km nadél a mezi 12 až 57 km našíř.

O Krétě se dá říct, že je to hornatý ostrov, i když s menšími výhradami. Na severním pobřeží a podél jižního pobřeží střední části ostrova jsou někdy i poměrně rozsáhlé nížiny s výškou do 300 m. Mezi jednotlivými horskými masivy jsou také výrazně nižší partie, ať už to jsou přímo nížiny nebo vrchoviny, a někdy i přímo uvnitř horských masivů jsou úrodné a často docela vysoko ležící náhorní roviny, které ale nebývají moc rozsáhlé. Nejznámější z nich jsou asi (od západu na východ) Omalos, Trikoukia, Niatos, Askifou, Lassithi, Nídha a mnohé další.

Nejvyšší hory jsou na západě. Směrem na východ se výška horských oblastí postupně snižuje. Ty nejzápadnější (a současně i nejdivočejší, s více než 20 vrcholy přes 2000 m), jsou Levka Ori - Bílé hory, které dosahují vrcholem Páhnes (druhý nejvyšší na Krétě) výšky 2453 m. Tyhle hory mě naprosto uchvátily a o nich je také naprostá většina materiálu na tomto webu.

 ObrazekNa východě je ohraničuje údolí řeky Mouselas, která ústí do moře na severním pobřeží východně od vesnice Georgioupoli. Od jejího jižního konce pak tato hranice pokračuje zhruba k vesnicím Asigonia, Kallikratis a k Frangokastello na jižním pobřeží. Jižní hranici tvoří poběží Libyjského moře, západní pak rokle Agia Irini, která začíná asi 4 km severně of vesnice Sougia na jižním pobřeží, a místo Seli - nejvyšší bod silnice, spojující Sougii se severním pobřežím. A severní hranice Levka Ori by mohl abýt veden apřibližně mezi vesnicemi (od západu na východ) Lakki, Meskla, Therisso, Drakona, Kambi, Kares, Madara, Alikambos a jezerem a vesnicí Kournas. Západně od Levka Ori je oblast kopců, které by se daly nazvat vrchovina, ale není to jedna ucelená horská oblast, ale mnoho rozroušených samostatných skupin kopců, málokdy dosahiujících výšky 1000 m. Dále na východ od Levka Ori pak už následuje podobná, ale rozsáhlejší oblast nížin a pahorkatin s ojedinělými pásy hor, která končí až masivem Psiloritis (také Idské hory). Nejvyšším vrcholem těchto hor je hora několika jmen - Psiloritis. Ida nebo Stavros – která je s výškou 2456 m nejvyšší horou Kréty. Toto pohoří je tvořeno prakticky jen jedním hřebenem, byť rozbrázděným mnohými divokými soutěskami, který se táhne zhruba od severozápadu na jihovýchod, s délkou asi 40 km a max. šířkou kolem 20 km. Směrem k jihu až jihozápadu hřeben spadá poměrně příkře do nížiny Messara, rozkládající se kolem mohutné řeky Géropotamos, zato obráceným směrem, k severu, se pohoří snižuje postupně. Výše zmíněnou nížinu na jihu ještě odděluje od pobřeží horské pásmo Asteroussia, s maximální výškou do 1200 m. Východně od masivu Psiloritis, v širokém pásu přibližně od hlavního města Kréty Iraklia až k jižnímu pobřeží, je opět pásmo nížin a nízkých pahorkatin, jež je na východě ukončeno poměrně rozsáhlým masivem Diktí Ori. Uvnitř tohoto masivu je uzavřena nejrozsáhlejší a asi nejznámější  náhorní planina Kréty - Lassithi. Nejvyšší horou tohoto pohoří je Diktí Latzaros s výškou 2148 m. Východně od Diktí se krajina opět snižuje k nejužšímu místu Kréty (spojnice zhruba Gournia - Iearapetra, nejjižnější město Evropy), aby pak ještě jednou přišly ke slovu kopce - Thriptís Ori a Ornó Oros - jež dosahují maximálně téměř 1500, resp. téměř 1200 m. Dále na východ od nich pak výška terénu stále klesá a úplný konec ostrova – jeho severovýchodní cíp - je zase nížinou s výškou do 200 m. Silně převládající horninou na horách je vápenec. Stálých řek je na Krétě poskrovnu a stav vody v nich se navíc značně mění - během léta se často výrazně snižuje a menší toky mohou vyschnout úplně. Na Krétě je také jedno sladkovodní jezero Kournás, které leží mezi městy Chania a Rethymon v severní části ostrova, jen pár desítek km od pobřeží.

 Počasí na Krétě je celkem jednoduché. Přechodná období – jaro a podzim – prakticky nejsou. Buď je přímo zima (ovšem zima s minimálními teplotami vzácně do +5 °C), nebo léto, s teplotami často přes 30 °C. V zimě prší dost (nejhorší počasí bývá v únoru a hlavně v březnu, kdy na horách stále ještě může sněžit a teploty tam mohou v noci klesají běžně pod nulu, zatímco pobřeží mohou bičovat prudké bouře) a v létě málo. Červenec, srpen a i září bývají často úplně bez srážek. Často tu však fouká někdy i dost nepříjemný severní či severozápadní vítr, který mimo jiné i promíchává mořskou vodu a to už pak není těch nádherných 25 – 27 °C na cachtání se!! Jiný, a většinou docela silný, vítr „široko“ způsobuje naopak náhlý vzestup teplot, protože fouká od jihu, od Sahary. Pro „dokonalou“ představu přikládám tabulku průměrných teplot (°C). (Uznávám ale, že tahle níže uvedená tabulka má k dokonalosti dost daleko!! Mnohem lepší a názornější informace nalezne zájemce na webu http://kreta.rovnou.cz/pocasi.html , kde jsou mnohé velice názorné sloupcové grafy pro různá denní období, pro jih a sever ostrova atd. Doporučuju!!)

Teploty v tabulce jsou však údaji z meteorologické stanice u letiště v Irakliu, platí tedy hlavně pro severní pobřeží, kde je však trochu jinak, než na pobřeží jižním, od severních a severozápadních větrů chráněném horami.Ve vysokých polohách, zvláště nad 2000 m, však často leží sníh až do začátku června. V zimních měsících tu lze proto také provozovat klasickou zimní vysokohorskou turistiku, s mačkami, lany, cepíny a vším, co se pojí s pohybem ve sněhu. A s nebezpečím lavin nebo propadu do sněhem zakrytých propastí či koryt potoků. Obého je po Levka Ori celkem dost.

 Obrazek

Další odkazy na počasí na různých místech:

Třeba u vchodu do známé rokle Samária:

http://penteli.meteo.gr/stations/samaria/

 

Nebo na vrcholu Volakias, dvoutisícovka nad Samárií:

http://freemeteo.com/default.asp?pid=23&gid=251844&la=1

 

Případně v Chanii, východišti treků:

 http://www.wunderground.com/cgi-bin/findweather/hdfForecast?query=Chania%2C+Greece

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář