Výstup na Olymp
(THESSALONIKI - LITHOCHORO) - údolí řeky Enipeus - Prionia - chata Refuge A - sedlo Skala - MYTIKAS - chata Refuge A - Prionia – LITHOCHORO - pobřeží (kemp Plaka Lithochoro)
Letiště Thessaloniki je asi 15 - 20 km od města. Lze se odtud dostat pravidlenou linkou (asi tak € 0,50) na jeden z bus terminálů v Thessaloniki (je to konečná na západním okraji města, odtud spojení např. do Athén, Larissy atd.), odtud dalším bus do Lithochoro (asi 250 – 280 m n.m.) většinou s přestupem v Katerini (kolem 5,00). Zastávka busu v Lithochoro, kde je nutné vystoupit, je na náměstíčku s kruhovým objezdem (foto)(zastávek je při průjezdu městem více, podle toho, jakou linkou se jede, je třeba se koukat). Je tam menší park, obchody, vhodné pro nákup proviantu, taverny (foto, foto), kašna s pitnou vodou. Na značenou E4 se musí vyjít z náměstíčka směr hory, mírně do kopce. Trasa vede údolím řeky Enipeus a charakteristické skály kolem začátku údolí jsou z města dobře vidět (foto, foto). Zpočátku se jde tedy po ulicích městečka mezi domy, na okraji města je pak přívodní kanál asi pitné vody (betonové koryto v levém svahu při pohledu do hor, nad úrovní terénu, kryté shora betonovými deskami), kterým se sem vede voda z řeky. Cesta (zde již značená, foto) vede zpočátku do tomto korytě, po chvíli z něj však odbočí doleva nahoru. Nyní je to pěšina asi tak metr široká, dobře patrná a udržovaná (foto), traverzující svah. Místy se šplhá přes menší skalky s dalekými výhledy (foto, foto)(na Lithochoro a až na pobřeží, nebo naopak do hlubokého kaňonu řeky, foto, případně i do hor na nejvyšší partie masivu) nebo vystoupá i opměrně vysoko do svahu. Stále dobrá cesta, stále stoupá a klesá a stále do stejném svahu, až do místa, kde zleva přitéká potok, přes který je vybudován hezký dřevěný most (foto). Za ním se cesta zase ponoří do lesa a po chvíli po podobném dřevěném mostě (foto) přejde na druhý svah, ve kterém pak pokračuje stejným kaňonem. Dřevěných mostků, po kterých se přechází z jedné strany údolí na druhou (foto, foto, foto, foto), je celkem na cestě několik (7 - 8). Také se prochází místem, kde je napřed pod skalním převisem nebo v možná až mělké jeskyní vystavěna kaple Agios Dionysios (foto) u pramene vody a po chvíli se sejde na plošší místo, kde se údolí rozšiřuje a naproti se objeví mohutné zbytky kláštera, dedikovaného stejnému svatému (foto). Cesta se ruinám sice přiblíží, ale pak se zase vrátí a pokračuje údolím. Ke klášteru také vede odbočka za silnice z Lithochoro - Prionia. Silnice - od kláštera už bezasfaltová pak v Prionii taky končí. Prionia (1100 m n.m.) - to je menší parkoviště, dřevěná jednoduchá chata (snad i možnost přespání), přes den také údajně možnost zakoupit i nějaké občerstvení, naproti i WC (foto)(bylo zavřené). Je však možné také přespávat i pod parkovištěm kus od chaty, tak asi 100 - 200 dolů jsou u potoka místa k přenocování viditelně využívaná a vhodná (foto, foto). Na Prionii je také kašna, ze které teče pitná voda (foto)(je dobré si ji nabrat, na chatě Refuge A asi hlavně v pozdním létě k dispozici voda nebývá). E4 odtud pokračuje poměrně dost do kopce. Je stále dobře značená a udržovaná a prochází borovým lesem, kde je většinou příjemný stín (foto). Ze stínu (foto) vyjde až kus pod helioportem - kamenitou plochouve svahu nad cestou. To už je ale na ostrohu nahoře vidět chata (foto), bohužel dost nekvalitní snímek, ale jiný nemám). Na chatě (foto, foto) se nesmí používat vařič a za pobyt na její terase (zřejmě včetně použití WC) se údajně musí platit (€ 1,60), ale nikdo to tam nevyžadoval a nějaká pokladna tam taky není. Je možné tam (za asi tak € 4,50) na vymezeném místě postavit stan, anebo přespat (podle typu místnosti, kde je postel) od € 10.00, což je cena za postel na pokoji se 17 postelemi - palandami. Dá se tam i najíst a koupit nedostatková (balená) voda. Jsou tam i WC (když není voda, tak suché - a v tom případě tam není ani možnost se umýt). Ve svahu nad chatou je řídký porost obrovských borovic, které se jen tak někde nevidí (foto) a chodí tam taky kamzíci (foto). Od chaty cesta pokračuje nahoru až k menšímu sedlu, před kterým je odbočka vpravo nahoru na pěšinu, kterou se dá dostat na chaty Refuge C a D (foto). Směr Mytikas (2918 n n.m.) - nejvyšší vrchol masivu Olympu - se jde rovně. Cesta překročí sedlo a začne stoupat v poměrně prudkém svahu, až dosáhne menšího hřebínku, po kterém se pak klikatí stále vzhůru, kamenitým terénem již v pásmu kosodřeviny (foto). Kus před tím, než se dostane do dalšího sedla, z této cesty odbočuje doprava jiná pěšina (foto), která vede pod Mytikas (foto) a dále na chatu Refuge C. Ze sedla je pak možné odbočit také doleva (foto) na cestu, vedoucí na Agios Antonios (28?? m n.m.) a dále přes jižní hřeben masivu Olympu až zpět do Lithochoro, anebo doprava směr sedlo Skala (foto, foto), Odkud je již vidět Mytikas jako na dlani (foto). Sedlo Skala - to je další rozcestí: buď rozsedlinou sešplhat dolů a pak ve svahu traverzovat směr Mytikas, nebo doleva po cestě nad útesy směr druhá nejvyšší hora - Skolio (2911 m n.m.)(foto). Pěšina na Mytikas není ve svahu moc výrazná (foto, foto), někdy je i poněkud "dramatická", ale je zato většinou výrazně značená červenou barvou (foto). Závěrečný výstup na vrchol z této strany je poměrně prudkým žlebem se skalními plotnami (foto), po kterých se však dá stoupat poměrně dobře. Je asi dobré mít na mysli, že v případě deště nebo padající vlhkosti z mlhy, což obojí může přijít nenadále a rychle, by kameny a skalní plotny zvláště mohly hodně klouzat, protože je to všude kolem poměrně hladký vápenec. Vrchol Mytikas (foto) je přímo nad počátkem údolí řeky Enipeus, kterým se sem přichází z Lithochoro (foto). Z vrcholu je vidět - samozřejmě pokud nejsou mraky nebo mlhy - i Lithochoro, případně i pobřeží (dalekohled, zoom fotoaparátu). Na vrchol (nebo z něj) vede více cest. My jsme použili k sestupu východní žleb. Je to poměrně prudký svah (foto, foto), je nutné tu a tam se přidržet rukama. Skála je však rozpukaná a tvoří po většinu sestupu poměrně „pohodlné“ schody (foto). Žleb končí na pěšině, vedoucí doleva k chatě Refuge D, ale vpravo je to kouzelná cesta po vrstevnici v prudkém svahu (foto) až k (již popsanému) rozcestí vysoko nad chatou Refuge A.
Jak je to časově:
Z Lithochoro jsme vyšli (s velkými, několikadenními bágly) kolem půl dvanácté a asi 200 m před Prionií na místo, kde jsme přenocovali, jsme došli zhruba po páté (cestou jsme zastavovali a odpočívali, fotili…). Na další etapu jsme vyrazili kolem deváté a na Refuge A jsme byli (tak se dvěmi kratšími zastávkami) kolem druhé. Na vlastní výstup z chaty jsme vyrazili další den (až se umoudřilo počasí) asi v 10:30 nalehko, jen a malým batůžkem s větrovkou, vodou a jídlem, a zpátky na chatě jsme byli kolem 14:30. Cesta zpátky po stejné cestě na Prionii trvala asi tak 2 - 2,5 hodiny. Tam jsem se opět ubytovali na noc. Z nocoviště po menším zdržení po ránu (déšť) jsme došli přes Lithochoro (s přestávkou v rokli pod převisem asi tak 1,5 hod při bouřce apak další v L. na nákup proviantu a mapy + menší bloudění v městě; a za L. pak po silnici) až do kempu na pobřeží (z L. asi tak 5 - 6 km) už za tmy, tak asi k sedmé.
Na Mytikas se dá jít i jinými způsoby: Najmout si dopravu (taxi) z Lithochoro do Prionie a odtud pěšky. Další možnost je od severozápadu (z oblasti Megalia Kazania údolím říčky Naomi; cesta odbočuje ze silnice pod západními svahy masivu, která spojuje města Petra a Kokkinoplos) anebo od severovýchodu, kde asi tak 1,5 km před odbočkou ke klášteru Ag. Dionysios ze silnice Lithochoro - Prionia (opět taxi z Lithochoro), odbočuje cesta k chatám Refuge C a D; pro plánování kterou cestu použít je k dispozici dost vhodných map. Skvělé a detailní popisy s velkým množstvím informací (mj. i důkladný časový rozvrh) jsou na mapě ROAD - Olymbos (1:50000), ale je to na velmi nekvalitním papíru a mapa se brzo trhá. Možná vhodnější by byla mapa od mnou preferovaného vydavatelství ANAVASI (používají většinou mnohem lepší papír; mapa pak déle vydrží, a není jen na jedno použití, jako byla ta ROAD; za tři stovky dost drahý špás). Ale tu Anavasi neznám, ale vím, že existuje.
Náhledy fotografií ze složky 2005
