Jdi na obsah Jdi na menu
 


CO NA CESTU

17. 12. 2007

 

Tak tedy co si tak asi beru na dvoutýdenní krétký pobyt v období zhruba červen až září (včetně), do kterého jsou zahrnuty tak 1 – 2 tří nebo i čtyřdenní horské túry (už jsem v horách byl i 5 dní, ale to bylo moc, musí se tahat sebou moc jídla a zpočátku je bágl hodně těžký):

(Ještě ale poznámku: v poslední době jsem se tam naučil jezdit taky i dříve, tak duben až počátek června, a to je s vybavením trochu jinak. Jednak je tam větší zima, nad 1700 m i k nule, takže úměrně tomu se musí "přitlačit" buď s oblečením nebo s teplejším spacákem, a rozhodně je nutný stan. Pak ještě nějaké nepromo - hlavně bundu, ale i kalhoty se vyplatí; počasí tam totiž bývá v tu dobu ještě neustálené a docela často zaprší, někdy i po značnou část dne či noci. Jinak ale to vybavení, o kterém níže píšu, tak nějak sedí.)

SPANÍ: V tomhle období tam člověk vystačí jen s lehkým letním spacákem (podobné typy bývají také označovány jako „cyklo“), který má „komfort“ tak mezi +5 - +10° C. Takové spacáky dělá spousta výrobců, mívají tak od 0,8 do 1,0 kg. Poslední dobou využívám "letní" péřový spacák a k tomu vložku - tahle kombinace má tu výhodu, že je to jednak lehké (obojí tak pod 800 g) a navíc to můžu různě kombinovat - nahoře ve spacáku a ve vložce, dole u može jen ve vložce.) Je pravda, že u vody anebo i ve vnitrozemí, a to i poměrně vysoko (na naše poměry) – třeba i v 700 – 800 m - se člověk obejde v noci i bez spacáku, stačila by jen nějaká deka, ale na horách je to jiné. Třeba na mém oblíbeném spacím místě pod chatou Katsiveli v n. m. kolem 1900 m je prostě v noci chladno, kór třeba v květnu, kdy tam mohou být ještě zbatky sněhu. Tam se k tomu teplotnímu nepohodlí přidává ještě i častý vítr…Tak si myslím, že ta kombinace v podobě lehkého péřového spacáku + vložka, je celkem únosná. Mopc to neváží a hlavně - člověk to může jak na horách, tak i na pobřeží využít tak zhruba od půlky dubna do října.

Ke spaní se taky váže karimatka. Tu bych rozhodně doporučoval, na horách se spí občas i na mírně kamenitém podkladě, tam se dost hodí. Samozřejmě asi nejlepší je samonafukovací „termarestka“, hlavně co se týče poměru váha+objem/vlastnosti. Ale je taky tomu úměrně drahá, a když by se nějaký typ díky tomu, že je už dlouho v prodeji, mohl dostat do nějaké levnější kategorie, tak výrobce hned vymyslí nějaký nový, samozřejmě "mnohem" lepší - a díky tomu také dražší. O cenách nemá cenu mluvit, neustále se mění, a hlavně zvyšují. Původně jsem myslel, že na Krétu stačí ta nejtenčí - 2,5 cm, protože tam není nutná zvýšená tepelná izolace od podkladu, kterou už zaručuje třeba tloušťka 3,8 cm a více. Ale jednou jsem odstal kk nějakému výročí silnější, 3,8 cm, a už bych neměnil, na kamení se spí jak v pokojíčku. No, ono se po pravdě řečeno i s obyčejnou klasickou nenafukovaní karimatkou za necelé dvě stovky taky naprosto v pohodě vystačí, ale zdá se mi trochu neskladná hlavně na transport letadlem, ale s ní se na kamení na horách moc člověk nevyspí. Před trekem v 2007 jsem pojal ideu, že si vezmu i alumatku za pár korun, kterou budu dávat ještě pod karimatku, a nepochybil jsem, ale na tu 3,8 cm to nemá.  Na Krétě je ještě jeden „krizový“ moment, který jsem zatím nezmínil. Snad všechno, co tam roste – a pro hory to platí dvojnásobně – má trny, háčky a jiné, podobné, a mnohé kratochvíle způsobující, zařízení. Je to samozřejmě trochu nadsázka, ale zase ne tak moc velká. Právě na těch pro spaní nejvhodnějších místech na horách rostou různé bodláky a pupavy, keříky dřišťálů a jehlic, kručinek a hlavně čilimek, které jsou snad ze všech nejhorší. A píchnout na tom drahou termarestku hned na začátku dovolené by byl opravdu pech!!! Proto se naskýtá i otázka, zda sebou nevzít taky lepící soupravu…Už jsem jednou píchl a lepidlo jsem neměl, a i když to byla dirka malinká a chvíli to vydrželo, tak jsem kór na horách na kamení každou noc tak dvakrát dofukoval. Nic moc.

STAN: To je taky otázka… Já ho sebou beru. Když vyrazím sám, beru pochopitelně jednomužný. Napřed to byl od výrobce Jurek, váha tak do 2 kg, dost dobrý - osvědčil se mi, ale měl své nedokonalosti - hlavně není samonosný a tam, kde nelze zabodnout kolíky se ten stan holt postavit nedá. Asi nejlehčí jednomužný a pro krétské účely také dostatečný je u nás k sehnání třeba MSR Hubba HP (asi 1,6 kg) – ten má úžasný design, tropiko lze používat i samostatně jako přístřešek s footprintem, který je možné dokoupit, ale láce je to slušná - já ho pořídil za asi 7 tis. ale jednak tenhle typ se už neprodává (bohužel!! díky materiálu je to vlastně třísezónní stan) a pak taky následný typ MSR NK je už výrazně dražší. Když je možnost se o stan podělit, bere se pochopitelně větší, ale není nutný nějaký speciál na VHT (váha stanu zase tak do 2 kg na osobu maximálně, když méně, je to výhoda; dokonce ani dvouplášťový, tzn. s tropikem, není nutný na krétské pobřežní podmínky!!). Někdo bere jen žďárák, někdo jezdí jen se spacákem….a taky to jde…. Stan beru proto, že když na horách v noci fouká, tak může být opravdu chladno - vítr pocit chladu zvyšuje, a navíc na oblíbených  a vhodných místech, kde se dá spát – jsou to většinou plochá místa, na mapě označovaná jako „deprese“ – bývá hodně jemný píseček, který dokáže všudypřítomný vítr nafoukat hnedle všude; pak to skřípe i mezi zubama při jídle. Stan tomu pochopitelně dost zabrání, i když taky ne úplně všemu, samozřejmě. Dole jsem ocenil stan zase v situacích, kdy večer začíná poletovat nějaký hmyz. Občas tam lítá něco, co piští hodně vysokým hláskem, asi jako vykleštěný komár, a on to nějaký druh komára taky je. A na Krétě by (údajně) mohli komáři přenášet i malárii. A taky se tam dá setkat s denními i nočními mravenci!! Opravdu!! Denní jsou hrozně prťaví, zdají se neškodní, ale když si je člověk zanese na noc do spacáku, tak se ráno probudí dobře poštípaný!! A noční? Mám jedno oblíbené místo u osady Loutro, je to ukryté za zídkou nějaké zahrady, rovné, vyhřáté sluncem (až moc) a přes den tam není ani mravenčí noha. Ale jak se smrkne, tak vylezou a jsou jich stovky!! To je pak stan přímo životní nutností!! Naposledy se mi postarali, kluci jedni čiperní, o umytí ešusu po hrachové polívce…

V roce 2009 jsem se pokusil o změnu, vyvolanou snahou o změnšení nákladu v báglu vzhledem k tomu, že jsem vyrazil se zrcadlovkou + dalším objektivem místo kompaktu. Rozdíl ve váze byl asi 1,5 kg a tak jsem místo stanu (Jurek) vyrazil jen s plachtou (Hannah), co se napíná na trekové hole. Nedoporučuju, protože plachtau nejde v jednom člověku a ve větru téměř nainstalovat a pořádmě vypnout, a při sebemenším větříku dělá dost rachot; v tom se moc spát nedá. Ale měl jsem sebou taky i moskytiéru, a tu naopak celkem doporučuju, zvláště do pobřežních oblastí.

OBLEČENÍ: Opět hodně individuální, takže jen to, s čím vystačím já na 14 dní. Do letadla beru (většinou) dlouhé hodně tenké kalhoty (a někdy i 3/4), triko a mikrofleece košili, někdy (podle aktuálního počasí) i pertexovou šusťákovou bundu. Pohory: podle toho - po prochozených trasách se to dá zvládnout i v dobrých "botaskách", eventuálně nízkých trekových botkách, ale pokud by člověk hodlal jít do kopců cesta necesta, tak jedině dobrá kožená bota to obtížného terénu je nutností. Pravda, boty můžou být i bez GTX - tam se větší déšť mezi zhruba červnem a koncem září očekávat nedá. Nějaká pohlavní pokrývka určitě, výhoda je klobouk, protože má krempu a chrání i špičky uší. To kšiltovka neudělá. Kréta je o hodně velký kus na jihu, a taky navíc ve výšce třeba 1500 - 2000 m je UV záření o úplně něčem jiném, než doma. Na to bacha. Na chození beru pak tak 2 - 3 trika (i bez rukávů, většinou Moira) + jedny šortky, ale to je silně indoviduální. A k tomu jedny hodně tenké kraťasy s nóbl trikem do civilizace (to většinou bývá i  do letadla pod košili), protože to funkční prádlo dost smrdí hned po jednom celodenním nošení; na horách to nevadí, ale mezi lidi se snažím to nebrat. Většinou počítám s možností praní (umývadlo v hospodě na WC, v Sougii nebo Agia Roumeli zase sprchy na pláži; prací pasta Tramin v tubě, nebo v nádobce prací gel to jistí). Ponožky celkem tak troje, i nějaké tenčí, zase počítám s praním. Určitě sandály!!! Kór když člověk jede v pohorách, tak si nohy potřebují večer u stanu odpočinout. Plavky neberu, když by došlo na koupel někde, kde to bez nich nejde (městská pláž), dají se využít šortky do hor. Jinak v Agia Roumeli, Sougii, Loutru a i mezi nimi, tam všude se dají najít místa, kde to jde bez nich.

VAŘENÍ +JÍDLO: Každopádně vařič, oheň rozhodně ne!! Všude je v létě hodně sucho a po uschlých rostlinách a drobných keřících by plameny přímo letěly!! Dříví na "pořádný" oheň na horách stejně moc není. Snad tu a tam jen nějaké větvičky od zmíněných keříků, ale na pobřeží bývá něco naplaveného, jako je to u Agia Roumeli… U kamenných přístřešků mitatos jsou i ohniště, tak tam snad by šlo rozdělat oheň a uhlídat ho, ale většinou tam zase bývá dříví vysbírané široko daleko. Bomby k vařiči: byly doby, kdy jsem musel sebou tahat těžký vařič na napichovací bomby, ale postupně i na Krétu zavítala outdoorová civilizace v podobě většího výběru jejich různých typů, a už taky i velikostí. Velké bomby se dají sehnat většinou jen ve velkých sámoškách, a to jak napichovací, tak i s bajonetem Campingaz a i šroubovací. Malá jen napichovací a s bajonetem, ale už se tam objevily i malé šroubovací. V malých sámoškách, pokud nějaké bomby mají, tak většinou jen napichovací. Mám takovou redukci, takže i když mám lehounký vařič na šroubovací bombu, tak díky ní můžu použít i bomby s bajonetem. Na cestu do hor si připravuju někdy svoje müsli (oves. vločky, strouhaný kokos, olej, kondenzované slazené mléko, různé ořechy a semena a sušené ovoce), dávám to do petlahví od jogurtového nápoje (mají široké hrdlo) a dvě mě vystačí. K tomu jsem zpočátku vozil nějaké čínské polívky + hrnkové (to jsem tam moc v obchodech neviděl), 1 cibuli a 1 česnek do začátku spolu s nějakým baleným třeba eidamem, paprika, sušenky… Ale jak se zlepšil výběr mrazově sušených jídel v obalu, ve kterém se jídlo i připraví (tzn. naleje se tam horká voda), tak jako část stravy beru tohle. Někdy mě napadne, a od jara si suším nějaký salám (tak max. do půl kila). Ostatek (chleba, jinou zeleninu, sýr) kupuju podle možností tam. V civilizaci se živím buď gyrosem, no a nebo jdu do putyky. A taky jsem přišel na senzační věc – do hodně malé petlahve tak to 1 – 1,5 dcl naleju směs olivového oleje a vinného octa a tím si pak dochucuju v ešusu ukuchtěný řecký salát (rajčata, okurka, cibule, česnek, sýr feta, olivy a směs koření) – s tím jejich chlebem to nemá chybu a jedl bych snad to furt!!!

OSTATNÍ: Sluneční brýle ano (i když i bez nich to jde), maska + šnorchl – to asi ne, snad jen goggles na plavání (záleží na tom, s jak těžkým báglem se jeden chce tahat) - v moři pod Levka Ori není nijak bohatý podmořský život a nevyplatí se to (na východě – Palekastro, Itamos - tam je to lepší, tam už je občas i na co se pod vodou koukat). Samozřejmě léky, menší balíček první pomoci (hlavně náplasti), velmi se vyplatí trekkingové hole!!! Nádoba na vaření samozřejmě ano, nechat si nějaké PET lahve, aby bylo do čeho nabírat v horách případnou vodu. Beru filtr na vodu. Zpočátku jsem rozhodně bral mapy, v odkazech zmíněné vydavatelství Anavasi dělá moc dobré (k dostání v Praze v obchodě KIWI, funguje i jejich eshop se zasíláním, cena tak asi 230,- Kč; jestli i v jiných městech ČR, to nevím, nemám přehled), ale jak se pak obejvily mapové aplikace pro mobily, tak s nimi to jde i bez map (často je to výrazně pohodlnější; jen si člověk sebou pak ale musí brát i nějakou powerbank). GPS beru pro záznam prošlé trasy, kompas - to je hodně individuální, ale s výše zmíněnou mapou a s případnými satelitními snímky z Google Earth to není nezbytně nutné. Foťák ? Kdysi určitě, ale dneska už se fotí téměř výhradně mobily. Ty ale stejně bere každý už automaticky… Videokamera? Asi jo, ale to je zase silně individuální, i s ohledem na to, s čím vším se člověk chce tahat…. Určitě čelovku, na tu bych málem zapomněl. No, lžíce, hrnek, nůž….dál už nevím, jestli si vzpomenu, doplním!!

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Vybavení

(zden42, 6. 2. 2012 20:36)

Na Krétu jezdím s kolem natěžko a tak měsíc se tam projíždím. Stan jsem tam měl jen poprvé a pak jsem zjistil, že je pro mně zbytečný. Nafukovací karimatku taky jen jednou a poté co jsem ji druhý den píchnul, zalepil a pak ještě 2x píchnul a celý měsíc spal jen na holé zemi, tak už taky ne. Takže vozím jen obyčejnou karimatku, spacák stejný - lehký cyklo a nepromokavou plachtu z Lídlu 2x3 metry. Ta je proti sluníčku, když zabačuju na více dnů na pláži a proti rose a vodě z tamaryšků, pod kterými někdy spím a v noci z nich cosi jako voda kape. Mám ji upevněnou gumovými pavouky, takže ve větru pruží a zůstává ve stjném stavu, na rozdíl od špagátu, který se vytahá. S rozličnou havětí jsem zatím problémy neměl. Jinak sebou vozím brýle, šnorchl, ploutve a harpunu, protože de rád potápím a občas si ulovím i nějakou večeři.

Re: Vybavení

(admin, 7. 2. 2012 12:28)

Ahoj asi Zdeňku :-)), jasně, to vybavení se u každého liší, taky podle toho, co a kde tam hodlá podnikat. Na kole je to jiné, to určitě. Jenže já se většinou vydám sice napřed po nějaké té kamenité silnici do hor, pak někdy pokračuju po jakéstakés někdy i trochu jakoby vybudované pěšině a tam by se na kole asi i dalo proniknout, ale nakonec je to terénem, kde by se k kolem tutově neuspělo. A na těch horách je fakt v noci kosa i třeba v srpnu. Lehký spacák bez stanu - no taky by to asi šlo, ale jistota je jistota. Navíc nahoře se může počasí změnit natotata, tak rychle, že člověk se před tím nemůže dostat někam níže a pak se stan fakt hodí, protože k té změně se většinou přidá i větší vítr a to by pod plachtou byl asi problém. Já si navíc navykl tam teď jezdit jednou na jaře, jako třeba loni konec května až červen a letos to vypadá podobně, a to je tam ještě místy sníh (viz foto) a bez stanu a buď s víc oblečením nebo s bytelnějším spacákem se tohle zvládnout nedá - v noci to je k nule, ne-li někdy i lehce pod ní. A pak se tam jedu podívat na dejme tomu týden nebo lehce nad třeba v druhé polovině září, jen tak, na ohřátí se, pokoupání a odpčinek. Jsem rád, že jsi přispěl se svoji troškou, ať si případní zájemci mají z čeho vybírat. Ahoj a třeba se tam někde někdy potkáme, letos to vidím - jak jsem psal - zase na konec května z Therisso po silnici do hor a z konce té silnice pak terénem až na planinu Anopolis. Pak už jen jižní pobřeží a někdy kolem poloviny června zpátky. A když bude nějaká levná letenka na to září, tak pak tam pojedu znova a asi buď k Sougii nebo do Sfakie a podle pobřeží do Agia Roumeli. Měj se. Petr

Re: Re: Vybavení

(zden42, 8. 2. 2012 8:12)

Ahoj Petře. Jo, jsem Zdeněk.
Ano chápu, že zkušenosti jsou rozdílné. Já tam jezdím červenec, srpen, právě kvůli potápění. Krétu mám na kole objetou skoro celou podél pobřeží, až na úsek Paleochora - Chora Sfakion.
Letos mi to nevyjde, ale příští rok pojedu, nestane-li se něco mimořádného, určitě znovu. Tentokrát jen s batohem. Mám v plánu projít právě tuto nesjízdnou část a kromě toho nějaké treky do hor. Je to tuším ta mezinárodní trasa E4. Až to začnu plánovat podrobněji, asi bych se Ti ozval pro nějaké rady. Tvoje stránky jsou velmi dobré a podrobné a díky za ně. Zatím jsem na nic komplexnějšího na netu nenarazil. Pro případ Ti napíšu svoji adresu.
zden42@gmail.com
Měj se hezky a doufám že se někdy na ostrově Bohů potkáme.
Zdeněk

pozor na pozdní sezónu!!

(admin, 29. 7. 2011 12:38)

Jirko, jestli tohle ještě budeš číst, tak dej bacha na to, že v říjnu to bude určitě už jinak!! Jak který rok, ale obecně od konce září se tam počasí mírně horší, objevují se deštíky a i bouřky, taky se mi stalo někdy ke konci září, že byl zavřený krétsky zlatý důl na prachy - rokle Samária - protože byl nahoře moc silný vítr. Jižní pobřeží je přecejen těmi horami chráněné, ale vítr pak už promíchává vodu v moři a ta je pak studenější... A jestli s těma bÁglama hodláte do hor, tak rozhodně stan a přibalte ještě jednu tenčí flísovou mikinu a tenké dlouhé spodky. A - ženský jsou obecně háklivější, tak na tenhle menší rozdíl pamatujte :-) Taky počítej s tím, že na horách budete muset tahat sebou vodu!! Tak 2 lit na osobu a na den a to se s tímhle množstvím nebudete moct po celou tu dobu mýt... Jsi tam poprvé, tak nevíš, kde jaká voda je a rozhodně nespoléhej na to, co je nakreslené na mapě - opravdu to je jinak!! Mapy - já to v textu nezmiňuju, ale ty ANAVASI mapy, o kterých píšu v jiné rubrice, jsou k dostání na jižním pobřeží v každé sámošce, tak kolem 7 - 8 euro, vyjdou tam levněji než v Česku. Pokud bys měl ještě nějaké dotazy, využij mojí emailové adresy v patřičné rubrice, to je pak ten kontakt poněkud "mobilnější". Dobře si to tam užijte, já tam taky letím ještě jednou, ale už v půlce září na asi 12 dní.

radost až na kost

(Jirka, 28. 7. 2011 23:41)

Ahoj, díky moc za to cos tu napsal. Přesně to hledáme! Letos vyrážíme s přítelkyní na Krétu poprvé s báglama a teď můžem konečně přestat filosofovat co bude potřeba vzít s sebou ... a začít se chystat (i když je ještě do října čas) Moc fajn stránky, díky za ně. Jirka